Kouření je docela nepříjemný zlozvyk. Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že nikomu nic nepřináší, ale naopak připravuje lidi o zdraví a o peníze.
Kouřím už pomalu celou věčnost. Už dávno nespočítám, kolik cigaret jsem tu vykouřil a kolik peněz mě to stálo. A to jsem ještě začínal v dobách, kdy byly Startky za čtyři koruny; při dnešních cenách by to bylo daleko horší.
Prostě jsem začal už hodně dávno a tomuto zlozvyku jsem nakonec propadnul. A zůstal jsem mu věrný dodnes. Protože jsem sice několikrát zkoušel přestat, ale nikdy to ke kýženému cíli nevedlo. Vždycky jsem nějakou dobu vzdoroval pokušení, ale pak jsem pokaždé zase selhal. A dal jsem si aspoň tu jednu cigaretu, po které zase přestanu… A už to jelo.
Dobře vím, že není takové kouření ani trochu rozumné počínání. Když si položím otázku, co mi v životě dalo, zjistím po dlouhém přemýšlení, že vlastně skoro nic. Jenom jsem byl díky němu v mládí považován mezi svými vrstevníky za většího frajera, jinak nic. Žádné slastné pocity, ale jenom ten věčný kašel a zapáchající dech, oblečení a další věci kolem. A i ten obdiv časem zmizel, což se dalo čekat, a vystřídaly ho postupně ústrky, které jistě znáte i vy. Zákazy kouření na pracovišti, na zastávkách MHD, ve veřejných budovách, restauracích, hotelech a leckde jinde.
Takže proč vlastně kouřit? Jenom aby se utratily peníze, které rozhodně nejsou malé a které by se jistě daly využít i lépe? To nestojí za to.
S kouřením se mi nepodařilo skončit dodnes. Ale aspoň jsem přesedlal z běžných cigaret na cigarety elektronické. Což sice také není zdravé ani levné, i zde jsem omezován v tom, kde mohu popustit uzdu své vášni, ale přece jenom jsem si tím polepšil. Aspoň je to zdravější, protože se z elektronických cigaret nevdechuje tolik škodlivin jako z hořícího tabáku. A není to ze mě ani tak nepříjemně cítit.
Takže dnes už kouřím i nekouřím současně. A i když možná lituji, že jsem s tím nedokázal skončit zcela, jsem rád, že se mi aspoň tenhle krok lepším směrem podařil.